Deprecated: mysql_connect(): The mysql extension is deprecated and will be removed in the future: use mysqli or PDO instead in /home/web/chelemendik.sk/www/debug.php on line 10

Chelemendik.sk
Словацко-русский портал Сергея Хелемендика    
Словакия        Клуб ROSSIJA       Сергей Хелемендик       Dobrá sila       Kontaktujte nás       Prihláste sa    Zaregistrujte sa    
Michal Mejstřík: Eurozóně už dochází chuť platit dluhy za jiné - chelemendik.sk

 

Michal Mejstřík: Eurozóně už dochází chuť platit dluhy za jiné

2020-02-25  (07:39)

 -  Michal Mejstřík: Eurozóně už dochází chuť platit dluhy za jiné

Nikdo neumí spočítat, co všechno by muselo Řecko dělat, aby mohlo splatit dluhy, říká profesor ekonomie a člen NERV Michal Mejstřík. Je to země, která má obrovské půjčky, malé úspory a není schopná konkurovat ostatním. Banky se už zhruba rok připravují na to, co by se stalo, kdyby... Napříč celou Evropou teď finanční sektor podstupuje stress testy, které by mohly na tuto otázku odpovědět. Současně se zřejmě v zákulisí jedná, kolik vlastně Řecko nakonec opravdu zaplatí. Zatím však jeho dluhopisy zůstávají na trzích a lákají spekulanty na vysoké úroky.

HN: Evropští ekonomové podle průzkumu z tohoto týdne tipují, že Řecko zbankrotuje. Co si o tom myslíte vy?

Na to, že má Řecko, ale i Portugalsko, Irsko a zřejmě také Itálie obrovský problém, upozorňují všichni ekonomové už rok a tři čtvrtě. A nejde jen o rozpočtové schodky. Tyto země nejen že nešetřily, ale - a to je hlavně případ Řecka - zvyšovaly platy s pomocí rostoucího dluhu, přitom ale produktivita práce zůstala nízká.

To ale není jediný problém. Podívejte se na ostatní ukazatele: nízké úspory, obrovské půjčky, vzdělání a inovace velmi chabé. Tak můžeme jít krok za krokem. Od první chvíle bylo jasné, že Řecko v žádném případě není schopné splácet svůj obrovský dluh, který nashromáždilo. Nikdo neumí spočítat plán, který by ukázal, jak dluhy splatit. Řecko šetří, ekonomika se nerozvíjí, pro turisty přestává být země zajímavá, protože se obávají problémů spojených s místními nepokoji.

HN: Proč se ale situace stala neúnosnou až teď?

Okruh zemí v problémech narůstá, čímž klesá počet potenciálních zachránců. Z tohoto důvodu si evropské země nastavily mantinely: pod tlakem německé kancléřky Angely Merkelové prosadily takzvaný pakt konkurenceschopnosti (nyní známý pod názvem Pakt euro plus - pozn. red.). Jde fakticky o nastavení podmínek, které by země měly splňovat před tím, než se bude uvažovat o pomoci. A když se na tyto podmínky podíváte, pak je naprosto zřetelné, že je Řecko nesplňuje.

Investoři dlouho vnímali eurozónu jako solidární homogenní celek, který je svým členům schopen a ochoten dostatečně pomoci. Ukazuje se však, že roste nedůvěra i uvnitř samotné eurozóny, protože každá solidarita má své meze. A nejde jen o dosud velmi kolegiální Finy, kteří ovšem teď dali ve volbách jasně najevo, že je neúnosné, aby při velikosti své země platili ještě dluhy Řecka nebo Portugalska.

Na Řecko jsou banky připravené

HN: Má Řecko vůbec na výběr? Nebo je bankrot nevyhnutelný?
Jsou dvě varianty. Buď ta země bude schopná dostát svým závazkům a bude s pomocí nových úvěrů splácet ty staré. Jenže to je jen vytloukání klínu klínem, které bude fungovat do doby, než se najdou noví a noví věřitelé. Tím, že země eurozóny odsouvají pomoc, redukuje se počet možností získat půjčku. Což nakonec znamená jediné - nevyhnutelnou restrukturalizaci.HN: Je jasné, kolik by stál bankrot Řecka?

Půjčka má dlužníka a věřitele, kteří se musí dohodnout nejen na tom, jak se sníží úroková sazba, ale také jakou část půjčených peněz doopravdy zaplatí. Všechna tato jednání však probíhají utajeně. Pro všechny strany je stále v zájmu důvěryhodnosti nezbytné tvrdit, že je všechno v pořádku a nic se nekoná. Celá akce může doopravdy fungovat jenom tehdy, když bude skutečně překvapivá.

A tak vysoké úrokové sazby dluhopisů Řecka zatím stále lákají spekulanty, kteří počítají s tím, že na nich vydělají. Přesto se už ale na některých trzích prodávají řecká aktiva s diskontem.

HN: Jak by konkrétně bankrot probíhal?

Věřitelé se budou snažit snížit dluh jen na takovou výši, která je udržitelná a splatitelná. Nemá cenu slevit víc, než je nezbytně nutné. Je jasné, že to věřitele poškodí, problém ale bude mít i Řecko, které není schopné přežít bez dalších půjček. Bude muset i nadále plnit všechny podmínky, které mu věřitelé stanoví.

Věřitelské banky teprve po detailním prověření stávajícího stavu a po těžkém vyjednávání dojdou k udržitelné hranici. To ale neznamená, že se dluh smaže. Stále bude velký a tlak na úspory a na propouštění zůstane silný. Banky svůj požadavek na splacení dluhu nezmírní. Jen nastaví novou úroveň, kterou budou považovat za udržitelnou.

HN: Pád Řecka se však často přirovnává k situaci, kdy padla americká banka Lehman Brothers, která odstartovala dominový efekt krize. Jak moc tento scénář hrozí Evropě?

Jsme svědky toho, že v Evropě probíhají stress testy bank, které by oproti těm loňským měly být podstatně přísnější. Počítají už s tím, co se stane, když má banka v portfoliu řecké, portugalské, španělské, irské a další potenciálně špatné dluhopisy.

Podmínky testů sice nejsou veřejné, ale předpokládejme, že se pracuje s variantou, že by Řecko v případě bankrotu splatilo jen polovinu svých dluhů. A protože se o možnosti bankrotu, tedy o restrukturalizaci řeckého dluhu mluví už minimálně rok a půl, banky se na něj určitě postupně připravují. Jsem přesvědčen, že evropské banky s tím, že přijdou o část peněz z řeckých dluhopisů, počítají.

HN: Takže jsou na případný pád Řecka připravené a jejich kolaps je vyloučený?

Nevíme, v jaké míře existují opravné položky a v jaké míře je vůbec Řecko ochotno a schopno své obrovské dluhy splácet. Protože jedna věc je, že vláda přijme protikrizová opatření, která sníží kupní sílu Řeků. Ale jak známo, Řekové jsou velmi výbušný národ, takže bude záležet na tom, nakolik se vládní sliby budou plnit.

Údaje o tom, kolik bank má vytvořenou rezervu pro případ krachu, jsou neveřejné. Známé je jen to, že vícero velkých bank drží opravdu hodně řeckých dluhopisů. Současně mnoho řeckých dluhopisů převzala Evropská centrální banka, která by je splácela přímo na úkor daňových poplatníků v eurozóně. Takže pád Řecka by se neprojevil jen v komerčních bankách, ale také na situaci Evropské centrální banky.

Fronta na odpouštění dluhůHN: Když odpustíme Řecku dluhy, budou chtít odpustit i ostatní. To už se přece musí projevit?

Jistě, v takovém případě to budou očekávat všichni. Situace každé země je ale odlišná. Řecko i Portugalsko jsou dlouhodobě nekonkurenceschopné. Irsko exportuje, je schopné konkurovat, ale teď mu hrozí, že přijde o nízké daně. To by mohlo jeho konkurenceschopnost podrazit. Všechny tři tyto země by ale byly v případě bankrotu pro bankovní sektor ještě stravitelné. Pád Španělska by byl už šokem.

Proto, když se přizná barva v případě Řecka, zvýší se nedůvěra bank vůči všem ostatním státům v problémech. Ochota půjčovat utrpí, potíže narostou.

HN: Co by se stalo, pokud by Řecko domino efekt spustilo?

Banky jsou založené na důvěře a všechny tyto propočty jsou a budou z povahy věci tajné. Když řeknete, že Řecko padne, vznikne obrovská nedůvěra a všichni budou chtít přesunout vklady do zahraničí. První náraz může být velmi tvrdý. Jenže Řecko patří k zemím, které část své historie prožily ve finančním úpadku, a tak je na to zvyklé.

Pro Evropskou komisi proto bude naprosto zásadní, jak dopadne boj o Španělsko. Zda se ukáže, že je jiné a konkurenceschopné.

HN: Kde si pak mohou země půjčovat, když finanční trhy ztratí důvěru?

Zatím je ale stále kde si půjčovat - když to odmítnou banky, je tady možnost půjčky od eurozóny, pak od Mezinárodního měnového fondu, byť už za mnohem tvrdších podmínek.

Musíme si ale uvědomit, že jsou tady i země, které mají přebytek peněz. Například Čína má devizové rezervy tři bilióny dolarů a potřebuje je někam umístit. Zatím oficiálně jednala se Španělskem. Z dohody ale nakonec sešlo, zřejmě kvůli tvrdým podmínkám. Je vidět, že nejde už jen o čistě evropský problém, zapojují se i mezinárodní hráči. Jediné, co je jasné, je, že Evropa nebude zdrojem ekonomického růstu.

HN: Jaký to bude mít dopad na Českou republiku. Zpomalení ekonomiky a problémy bankovního sektoru nás musí negativně zasáhnout.

Naše země stále těží ze strategické polohy uvnitř Evropy. Pro nás je rozhodující přítomnost velkých trhů, které si uchovaly dynamiku, což je naštěstí Německo. A to, že hodně vyvážíme právě tam a posléze přes Německo do třetích zemí, které nejsou akutně zasažené krizí, je velkou výhodou.

Všechny evropské země se nakonec budou obracet mimo kontinent. Je naprosto jasné, že když vyvážíme přes Německo do Číny, znamená to, že máme nižší marže. Je to ale pořád lepší, než mít ekonomiku orientovanou na vývoz do Řecka, Španělska, Portugalska a dalších zemí.

HN: Ptát se na euro je asi v tuto chvíli výsměchem. Přesto, lze odhadnout, zda vůbec vstupovat do eurozóny, případně, jak dlouho čekat?

V tuto chvíli neexistují pro Českou republiku ani politické důvody, které mělo pro svůj vstup do eurozóny například Estonsko. A ekonomické důvody pro jednotnou měnu v tuto chvíli opravdu nepřevažují. Eurozóna je v tuto chvíli tak rozviklaná, že většina lidí souhlasí s tím, že je jednodušší počkat, až se situace uklidní. Jak dlouho to ale bude trvat, to by už bylo věštění z křišťálové koule.

 

Michal Mejstřík


* 6. 6. 1952. Vystudoval ekonometrii na VŠE a svá studia završil na London School of Economics (1990-91). Od roku 1997 je profesorem ekonomie Univerzity Karlovy, kde přednáší kurzy bankovnictví a financí. Tamtéž v letech 1993-2010 jako ředitel vybudoval prestižní české univerzitní pracoviště - Institut ekonomických studií FSV UK. Publikoval přes 150 odborných publikací, které jsou zejména v zahraničí hojně citovány. V posledních 18 letech opakovaně působil jako externí konzultant mezinárodních organizací. Od listopadu 2009 je předsedou dozorčí rady ČSA a členem Národní ekonomické rady vlády.
FOTO: HN - JAN SCHEJBAL

"Věřitelé se budou snažit snížit dluh jen na takovou výši, která je udržitelná a splatitelná. To je sice poškodí, problém ale bude mít i Řecko, které není schopné přežít bez dalších půjček."

ihned.cz


 

 

VIDEO seriál Moskva očami Sergeja Chelemendika


 - Pravda o 2. svetovej vojne

Seriál Pravda o 2. svetovej vojne -

úryvky zo životopisu Adolfa Hitlera


 - Seriál klimatická katastrofa

Analytický seriál Klimatická katastrofa




 - Sen žobrákov o dome za 500 tisíc Eur

VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:

Nešťastné a okradnuté deti 


Analytický seriál Michaila Leonťjeva:

Veľká americká diera

 

http://tmp.aktualne.centrum.sk/soumar/img/1041/76/10417632-peter-stanek.jpg Cyklus televíznych dialógov s Petrom Staněkom



                      VIDEO seriál Poliny Chelemendikovej:
               Magický Nepál, Neuveriteľná India


 - VOĽBY 2010 - Ako to bolo naozaj?


VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:

VOĽBY 2010 - AKO TO BOLO NAOZAJ?


 - Rusko a budúcnosť Slovanov

VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:
Rusko a budúcnosť Slovanov


 -  Serial Národná idea

 Seriál Sergeja Chelemendika:
 Národna idea

chelemendik.sk






  









Všetky články z tejto rubriky nájdete tu...

Do fóra môžu prispeivať iba členovia so zaplateným predplatným.


Сергей Хелемендик – книги, статьи, видео, дискуссии



Словакия – страна, люди, бизнес



Словацко-русский клуб предпринимателей ROSSIJA



Sergej Chelemendik - knihy, články, videá, diskusie



Hnutie Dobrá sila – projekty



Slovensko-ruský klub podnikateľov ROSSIJA



Деловые предложения



Obchodné ponuky
 



ZÁBAVA



KNIŽNICA - TEXTY, VIDEÁ



NOVINKY PORTÁLU



Diskusie




Blogy





| chelemendik.sk | chelemendik.tv | chelemendik.ru | ruské knihy, knihkupectvo, matriošky, filmy | handmade |