Deprecated: mysql_connect(): The mysql extension is deprecated and will be removed in the future: use mysqli or PDO instead in /home/web/chelemendik.sk/www/debug.php on line 10

Chelemendik.sk
Словацко-русский портал Сергея Хелемендика    
Словакия        Клуб ROSSIJA       Сергей Хелемендик       Dobrá sila       Kontaktujte nás       Prihláste sa    Zaregistrujte sa    
Sudetoněmecká otázka - chelemendik.sk

 

Sudetoněmecká otázka

2018-06-21  (20:41)

 - Sudetoněmecká otázka


Eva Hahnová, Hans Henning Hahn

 

   Mnozí komentátoři česko-německých vztahů se dnes domnívají, že problém, kterému se v Německu říká sudetoněmecká otázka, vznikl následkem údajně přemrštěného českého nacionalis­mu či poválečného odsunu německého obyvatelstva z Českosloven­ska. To není pravda. Proto by bylo mylné očekávat, že by česko-su­detoněmecké problémy byly vyřešeny, kdyby bylo v ČR více soucitu vůči odsunutým. Podle názoru sudetoněmeckých politiků je tzv. su­detoněmecká otázka problémem státoprávně-teritoriálním, jehož his­torie začíná dávno před druhou světovou válkou a odsunem.

Krátce před pádem komunistického režimu byla sudetoněmecká otázka definována v jedné z mnichovských propagačních brožur ná­sledujícími slovy: "Přibližně 3,8 milionů Sudetských Němců (z toho asi 2,7 milionů ve SNR) je oprávněno požadovat naplnění svého nároku a skutečně vlastnit své domovské území. Chtějí se na základě svého práva na domov pokojně bez užití násilí vrátit do Su­detské oblasti a samostatně na základě práva na sebeurčení rozhod­nout o svém budoucím politickém postavení a státoprávní přináleži­tosti." Za politickou reprezentaci Sudetských Němců jako národnostní skupiny je SRN považována organizace Sudetoněmecký Lands­mannschaft a v jejích stanovách je zakotven i požadavek "prosadit právní nárok na domov, jeho opětovné získání a s tím spojené právo na sebeurčení národnostní skupiny". Vzhledem k tomu opakují su­detoněmečtí politici již po generace, že jejich hlavním cílem je do­sáhnout práva kolektivního sebeurčení v pohraničních oblastech ČR, které označují vlastním verbálním novotvarem jako Sudetenland. Pro­to v roce 1992 prohlásil např. člen presidia spolkové organizace Lands­mannschaftu a jeho zemský předseda v Dolním Sasku Alfred Ardelt: "Češi okupovali 1918 německé území, museli ho v roce 1938 vydat, obsadili ho v roce 1945 znovu a dodnes ho drží pod okupací." Jiný­mi slovy formuloval Ardelt stejnou pozici v roce 1995: "Čechům nesmí být nic odejmuto, co jim patří. Sudetenland jim nepatří, ten obsadili a ten stále ještě okupují."

Tyto státoprávně-teritoriální představy jsou dnes hlavní překážkou v česko-sudetoněmeckém dorozumění. Podobně tomu však již bylo i před půl stoletím při jednom z prvních poválečných pokusů o česko-sudetoněmecký dialog, ke kterému došlo v roce 1956. Již tehdy nestály v cestě vzpomínky na odsun či rozdílné soudy o osudu Němců v poválečném Československu.     

   Významný československý diplomat Karel Lisický (1893-1966) patřil jako celá řada dalších poúnorových emigrantů ke kritikům způsobu, jakým se zacházelo po válce s německým obyvatelstvem. Takový postoj nebyl v emigraci novým či ojedinělým jevem, nýbrž navazoval na podobné kritické hlasy ze stránek předúnorových nekomunistických časopisů, jako byl Peroutkův Dnešek či katolické Obzory. Lisický ale patřil i k těm českým emigrantům, kteří se záhy pokoušeli o dialog se sudetoněmeckými organizacemi. V jednom svých projevů před zástupci Landsmannschaftu položil Karel Lisický v roce 1956 svým partnerům následující otázku: "Vy odůvodňujete své požadavky na odškodnění utrpěného bezpráví, a především váš nárok na návrat do vašich dřívějších domovů politicko-filozoficky formulovaným principem, který nazýváte právem na domov. Já zde nejsem, abych s vámi vedl diskusi na toto téma, nýbrž abychom si vyjasnili, oč přesně jde. Tedy: jde o právo na domov (překládá se i jako právo na vlast) - jenže: zde narážíme na nejasnost nejen co se mne týče, ale Čechů vůbec. Když Konrad Henlein v září 1938 jménem svých přívrženců prohlásil, Wir wollen heim ins Reich!, tak bylo každému jasné, co tím mínil. Když ale vy dnes, tentokrát z Říše voláte ,Wir wollen heim!, tak vám musím položit otázku: Kde je váš domov?"

  Lisický byl ve svém dialogu se zástupci Landsmannschaftu konkrétnější a přesnější, než bývá dnes zvykem. Proto specifikoval i právě nadhozenou otázku: „Je vašim cílem zajistit budoucnost vaší domoviny uvnitř německých hranic, nebo jste ochotni uznat veřejně – co se našeho vzájemného vztahu týče – hranice Německa z roku 1937?“ Těmito slovy formuloval Lisický otázku ohledně výchozích premis pro své rozhovory se sudetoněmeckými politiky: „Bez tako­véhoto předběžného vyjasnění nevidím žádnou možnost k úspěšné­mu navázání a cílevědomému vývoji vzájemných vztahů." Protože se mu nedostalo jednoznačné odpovědi, skončil jeho pokus o česko-su­detoněmecký dialog bez úspěchu.

Lisický znal pozici svých partnerů, a byl si proto vědom i toho, že se jejich činnost týká především hranic českého a německého státu. První mluvčí landsmannschaftu Rudolf Lodgman von Auen sice ne­odpověděl otevřeně, ale v roce 1961 formuloval svůj postoj neméně jednoznačně, jako zněla Lisického otázka: "Výchozím bodem každé německé politiky na východě jsou reálné hranice Německa z roku 1939, kdy vstoupilo do války; s nimi jsou hranice z roku 1945 iden­tické, a nikoli s hranicemi z roku 1937." Lodgman se. domníval, že každá německá vláda by měla při mírových jednáních vycházet z tzv. německých sídelních území "a nikoli hranic, které vznikly historic­kým vývojem prusko-rakouského dualismu a smlouvami z Versailles a St. Germain".

SRN tehdy považovala za právoplatné hranice německého státu z roku 1937 a po pádu komunismu uznala hranice, které vznikly v ro­ce 1945. Přesto se však od sudetoněmeckých požadavků o právu na domov a sebeurčení na druhé straně česko-německých hranic ještě žádná spolková vláda nikdy nedistancovala. K údajně "německým" sídelním územím, na která se Lodgman von Auen (1877-1962) od­volával, se dodnes počítá i české pohraničí, kterému se v Německu dnes běžně říká Sudetenland. Avšak to nikdy - kromě doby pod na­cistickým režimem z let 1938-1945 - neexistovalo jako území vy­mezené v jakékoli etnické, kulturněhistorické, administrativní či do­konce státoprávní formě. Přesto se sudetoněmecké organizace pokoušejí podložit své státoprávní představy historicky.

   K nejstarším standardním dílům tohoto druhu patří kniha Herman­na Raschhofera "Sudetská otázka: Její mezinárodněprávní vývoj od první světové války až po současnost", která vyšla v Mnichově 1953 a byla nově vydána členem mnichovské vědecké společnosti Colle­gium Carolinum Ottou Kimminichem v roce 1988. Nejnovějším ta­kovým dílem je edice Fritze Petera Habela z roku 2003 "Dokumenty k sudetské otázce: Nevyřízené dějiny“. Jak se dočteme na obálce, autor se zde na 1457 stránkách pokouší dokázat své tvrzení, že Čes­ká republika "opanovala" neprávem a bez "právoplatných vlastníků území o velikosti 27 000 km2. Kniha je prezentována jako dokumentace "všech aspektů tohoto aktuálního problému: od Listiny svobod pražských Němců (kolem r. 1175) až po Chartu lidských práv EU (2001)". Přitom je řeč o "celosvětovém boji národů" proti "ideologickým mocipánům a byrokratům", jehož součástí je prý i sudetoněmecká otázka.

Proč tato rétorika připomíná spíše první polovinu 20. století než současný politický život? To lze pochopit, seznámíme-li se s životopisy právě zmíněných autorů. Lodgman von Auen patřil jako tzv. zemský hejtman Německých Čech k vůdčím osobnostem prvního pokusu o odtržení pohraničních území z roku 1918/19. O dvacet let později vítal nadšeně Adolfa Hitlera jako údajného osvoboditele sudetských Němců, a proto nepřekvapuje, že se ani po dvaceti letech nedokázal rozloučit se svým celoživotním snem o Velkoněmecké říši. K nositelům stejné tradice patřil i Hermann Raschhofer (1905-1979). Tento důvěrný přítel a spolupracovník K.H. Franka se zaobíral již  u příležitosti 5. výročí Mnichovské dohody v roce 1943 projektem obsáhlé dokumentace sudetoněmecké otázky, která se měla stát součástí protibenešovského a protispojeneckého propagandistického úsilí. Že je jeho dílo z roku 1953 napsáno ve stejném duchu, nemůže překvapit. Autor nejnovější zmíněné publikace Fitz Peter Habel se sice narodil teprve v roce 1931, a proto nepatřil k nacistickým nositelům velkoněmeckých tradic, ale působil po celý život v prostředí sudetoněmeckých organizací, dominovaných právě onou tradicí, na jejímž počátku stál Lodgman von Auen jako první dodnes uctívaný sudetoněmecký politik.

Nejvýznamnějším protagonistou sudetoněmecké otázky byl Konrád Henlein (1898-1945). Jemu se s podporou Hitlera na několik let skutečně podařilo česká pohraniční území z jejich tisíciletého svazku zemí Koruny české vytrhnout a převést do správy Velkoněmecké říše. Jeho četní spolupracovníci pokračovali ve své politické činnosti i po odsunu. V demokratickém Západním Německu se jim podařilo instrumentalizovat vzpomínky na odsun jako legitimizaci jejich staré­ho úsilí v nových, poválečných podmínkách. Tato kontinuita mezi poslední předválečnou Sudetoněmeckou stranou v Československu a v roce 1950 založenou spolkovou organizací Sudetoněmeckého Landsmannschaftu v SRN se projevuje v mnoha směrech, a to nejen ve snaze o tzv. znovuzískání Sudetenlandu, ale také v každodenní ré­torice, symbolice a rituálech, v organizačních strukturách stejně tak jako v antidemokratickém dědictví, k němuž se Landsmannschaft se všemi přidruženými organizacemi dodnes hlásí.

Zastánci těchto tradic propagují následující obraz českých dějin: První Československá republika je považována za chybně konstruo­vaný stát, který se 1938 následkem nacionalistické české politiky roz­padl; v roce 1945 byl znovuvytvořen následkem dalších chybných rozhodnutí spojeneckých mocností, které navíc české společnosti do­volily využít údajné celoevropské touhy po pomstě k tomu, aby na­plnila své údajně po generace hýčkané plány vyhnat německé  obyvatelstvo. Tyto dějinné obrazy nevznikaly postupně na základě zkušeností z politických konfliktů česko-německého spolužití v čes­kých zemích či historického bádání. Jak již samy Lodgmanovy, Ra­schhoferovy a Habelovy spisy ukazují, vycházejí z tradic německých pokusů o vytvoření tzv. velkoněmeckého státu; ty sahají zpět až do roku 1848 a vztahují se na nejrůznější území mezi řekami Mósa, Nje­men, Adiže a Belt, jak se po generace zpívalo v německé hymně.

   Sudetoněmecká otázka jako státoprávně-teritoriální požadavek jed­né části bývalého německého obyvatelstva v CSR a později oné čás­ti odsunutých, kterou zastupují sudetoněmecké organizace, nevznik­la následkem jakéhosi specifického problému česko-německých vztahů. Od samého počátku byla součástí tzv. německé otázky, tj. hle­dání hranic moderního Německa. Toto od roku 1848 virulentní téma evropského politického života se dotýkalo v různých dobách a formách téměř všech sousedních států Německa, především ale Francie, Bel­gie, Dánska, Polska, Rakouska a v neposlední řadě i Českosloven­ska. Příčiny vzniku sudetoněmecké otázky lze pochopit pouze v tom­to kontextu tzv. německé otázky a nikoli z historie česko-německých vztahů. Dějiny českých zemí nás seznamují pouze s následky tzv. německé otázky, které od roku 1848 česko-německé spolužití v čes­kých zemích zatěžovaly. Vnitropolitické česko-německé konflikty v historii českých zemí patřily k běžným problémům multikulturního spolužití a byly řešeny běžnými politickými kompromisy, zatím­co rozdílné státoprávně-teritoriální cíle přerůstaly v reálně politický problém pouze tehdy, když se jim dostalo zahraničněpolitické di­menze. Fakticky se tak stalo pouze za asistence Hitlera, protože on byl jediným německým státníkem, který pokusy o státoprávně-teritoriálního roztržení českých zemích podpořil.

Nositelé sudetoněmecké otázky hledali podporu u nositelů velko­německých tradic v Rakousku a Německu, zatímco se mnozí Němci z českých zemích k těmto tradicím nikdy nehlásili. Landsmannschaft nemá dnes mnoho členů z řad odsunutých, ostatně mnozí z nich patří k jeho kritikům. Jeden z nich, Kurt Nelhiebel z Brém, se již v ro­ce 1962 ve své knize "Henleins gestern und heute" (Henleinové vče­ra a dnes) vyslovil ostře a jednoznačně proti tradicím, ke kterým se Landsmannschaft hlásí, a patří dodnes k nejlépe informovaným, byť v Česku neznámým, pozorovatelům sudetoněmeckého dění. V politickém životě SRN se zastáncům sudetoněmecké otázky sice dostává finanční a rétorické podpory, ale vývoj posledních 15 let ukazuje, že jejich cíle dnes nesdílí žádná politická strana. I přes neúnavnou agitaci a nejednu vpravdě hlasitou mediální kampaň za zrušení tzv. Benešových dekretů z let 1999-2002 - je nutné si uvědomit, že nositelé sudetoněmecké otázky po druhé světové válce nezískali ani jediný faktický politický úspěch.

Velká část německé veřejnosti si dnes neuvědomuje, jaké cíle sudetoněmecké organizace sledují, a domnívá se, že jsou to jakési charitativní spolky pro péči o odsunuté. Se směšováním debat o odsunu a požadavků Landsmannschaftu se setkáváme často i v české veřejnosti. Především mladší generace dnes sudetoněmecké tradice málo znají. Proto si mnozí žurnalisté neuvědomují závažnost otázky, kterou sudetoněmeckým politikům položil Karel Lisický v roce 1956. Pod pojmem "domov" si lidé dnes často představují soukromé domovy bývalých odsunutých a netuší, že volání po právu na domov a sebeurčení stálo již u kolébky ČSR v roce 1918 a v sudetoněmeckých tradicích vždy znamenalo požadavek odtrhnout české pohrani­čí a připojit je k Německu. Následkem těchto neznalostí se šíří v čes­ké veřejnosti nepochopení pro důvody, které vedou českou politiku a diplomacii k odmítnutí jakéhokoli jednání s Landsmannschaftem o jeho požadavcích: Jako představitelé české státnosti nejsou opráv­něni k tomu, aby stavěli integritu státu, který reprezentují, v potaz. 

Nechceme-li přenechat česko-sudetoněmecké vztahy jen nesrozu­mitelným kampaním zvenčí a emocionálně artikulovaným konfliktům uvnitř české společnosti, bylo by jistě záhodno, aby se čeští občané seznamovali důkladněji než doposud jak s historií tzv. sudetoněmecké otázky, tak i s počínáním jejich současných nositelů. Teprve pak se nám může dařit ani nepodceňovat, ale ani nezveličovat závažnost stá­toprávně-teritoriálních (či jiných) požadavků sudetoněmeckých organizací a pochopit, že jejich cíle a politické návyky jsou přežívá­ním kulturně historických tradic, s nimiž se německá veřejnost od konce druhé světové války celkem úspěšně vyrovnává.                        Edice „Přísně tajné“, 2/2008, str. 135-141

 

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením jako svou 357. publikaci určenou pro vnitřní potřeby vlasteneckých organizací. Praha, listopad 2010.


 

 

VIDEO seriál Moskva očami Sergeja Chelemendika


 - Pravda o 2. svetovej vojne

Seriál Pravda o 2. svetovej vojne -

úryvky zo životopisu Adolfa Hitlera


 - Seriál klimatická katastrofa

Analytický seriál Klimatická katastrofa




 - Sen žobrákov o dome za 500 tisíc Eur

VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:

Nešťastné a okradnuté deti 


Analytický seriál Michaila Leonťjeva:

Veľká americká diera

 

http://tmp.aktualne.centrum.sk/soumar/img/1041/76/10417632-peter-stanek.jpg Cyklus televíznych dialógov s Petrom Staněkom



                      VIDEO seriál Poliny Chelemendikovej:
               Magický Nepál, Neuveriteľná India


 - VOĽBY 2010 - Ako to bolo naozaj?


VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:

VOĽBY 2010 - AKO TO BOLO NAOZAJ?


 - Rusko a budúcnosť Slovanov

VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:
Rusko a budúcnosť Slovanov


 -  Serial Národná idea

 Seriál Sergeja Chelemendika:
 Národna idea

chelemendik.sk






  









Všetky články z tejto rubriky nájdete tu...


filip911   |   2010-11-22  (20:18)
50%  
mínus plus
  Ten odsun môžeme Čechom len závidieť.

Do fóra môžu prispeivať iba členovia so zaplateným predplatným.


Сергей Хелемендик – книги, статьи, видео, дискуссии



Словакия – страна, люди, бизнес



Словацко-русский клуб предпринимателей ROSSIJA



Sergej Chelemendik - knihy, články, videá, diskusie



Hnutie Dobrá sila – projekty



Slovensko-ruský klub podnikateľov ROSSIJA



Деловые предложения



Obchodné ponuky
 



ZÁBAVA



KNIŽNICA - TEXTY, VIDEÁ



NOVINKY PORTÁLU



Diskusie




Blogy





| chelemendik.sk | chelemendik.tv | chelemendik.ru | ruské knihy, knihkupectvo, matriošky, filmy | handmade |