„Potom z odklízení sněhu koukalo by makání a prácička“ zpíval si v jedné Werichově písničce pražský nezaměstnaný před osmdesáti lety. Na venkově se v té době sníh ani moc neodklízel. Když napadl, schovaly se vozy a vytáhly sáně. Ovšem motorová doprava vítězila všude, takže se začaly silnice prohrnovat. No a bylo to jako vždycky - co sloužilo panstvu, prohrnovalo se z veřejných prostředků, chodníky si lidé museli uklidit sami. Na tom by koneckonců nebylo nic až tak špatného.
Reálný kapitalizmus posledních let to ovšem upravil takto: Sněhový pluh nahrnul sníh z celé silnice na chodník, odkud měl uklidit majitel přilehlé nemovitosti. Jenže jak? Nahrnout ho neměl kam, posolit ho na rozdíl od Technických služeb nesměl, odvézt ho neměl čím ani kam. Navíc Technické služby mohly prohrnovat podle možností, majitel to měl uklidit hned. Zákon byl naprosto nesplnitelný. V praxi to ale nebylo tak tragické. Jednak sněhu nebylo vždycky příliš mnoho, za druhé ho sněhový pluh část nahrnul jen na krajnici, za třetí si většina lidí uvědomovala, co je možné a zařídila se podle toho.
Malým českým intelektuálkům ovšem dávaly nedokonale uklizené chodníky záminku k úvahám o české malosti a ke komunální satiře, ale ti by si vždycky něco našli. Mělo to dvě vady: Jednak nesplnitelnost zákona vedla některé lidi k tomu, aby se vykašlali na všechno odklízení sněhu, za druhé by právník - kverulant amerického typu dokázal využitím tohoto zákona zničit kteréhokoli majitele nemovitosti. To třetí a z mého hlediska nejpodstatnější bude možná někdo vnímat jako výhodu: Bylo to upraveno tak, aby to vyhovovalo základnímu pravidlu vládnoucí ideologie, které zní: NEPŘÍJEMNÉ DŮSLEDKY MUSÍ NÉST TEN, KDO NEJEN DANOU VĚC NEZAVINIL, ALE NEMĚL ANI MOŽNOST JÍ OVLIVNIT.
Tuto ideologii samozřejmě nikdo nahlas nehlásá, ale zato je potichu a všeobecně praktikována. Důsledky rozhodnutí neschopných vlád a parlamentů, žvástů prolhaných propagandistů, činnosti finančních supů i válečných zvrácenců nesou všichni, jen ne oni. Všichni tito mocní se navzájem jistí, aby je nikdo nevolal k morální, natož trestní zodpovědnosti. Mimochodem: Typickým projevem zmíněné ideologie je hromadné vyvražďování nepohodlných dětí ještě dřív, než se narodily, čili interrupce. Ty tu ovšem byly dřív, než zmíněná ideologie vyrostla v čisté podobě, takže není vyloučeno, že se na nich inspirovala. Abychom si rozuměli: Vždycky doplatili například na krach banky hlavně střadatelé, na prohranou (ale i vyhranou) válku prostý lid či na nezodpovědné rodičovství dítě. Rozdíl je v tom, že kdysi nikdo nepochyboval o tom, že za krach banky může bankéř, za válku vládce a za nechtěné dítě rodiče. To se dnes soustavně popírá a maskuje.
Pro český reálný kapitalizmus je typické, že změna tohoto zákona byla provedena z ideologických důvodů. Nevadilo tedy, že zákon je nepraktický, nemotivující a při větším množství sněhu naprosto neproveditelný. Vadilo, že vlastník je nucen ve společném zájmu pracovat na chodníku, který není jeho majetkem, přestože ho, stejně jako všichni ostatní používá, že to tedy odporuje jednomu z dogmat reálného kapitalizmu. Zákon prošel zatěžkávací zkouškou hned po svém přijetí a samozřejmě se ukázalo, že vše, co se dělá jen z ideologických důvodů je kravina. Situaci zachránilo, že lidé, kteří uklízeli chodníky dříve, většinou uklízeli i nyní, zákon nezákon. Nutno ale dodat, že při množství sněhu, které najednou napadlo by se prostě nedalo nic udělat proti tomu, že byly nějaký čas chodníky těžko schůdné, ať už by byl zákon jakýkoli.
Páčil sa Vám tento článok? Dajte o ňom vedieť priateľom na Facebooku!
Prihláste sa tu
