Deprecated: mysql_connect(): The mysql extension is deprecated and will be removed in the future: use mysqli or PDO instead in /home/web/chelemendik.sk/www/debug.php on line 10

Chelemendik.sk
Словацко-русский портал Сергея Хелемендика    
Словакия        Клуб ROSSIJA       Сергей Хелемендик       Dobrá sila       Kontaktujte nás       Prihláste sa    Zaregistrujte sa    
AKO TO BOLO S TITANICOM - DOSTALI SME MAILOM - chelemendik.sk

 

AKO TO BOLO S TITANICOM - DOSTALI SME MAILOM

2020-08-12  (14:08)

 - AKO TO BOLO  S  TITANICOM - DOSTALI SME MAILOM



Očima vévody z Ellgutu:
Titanic do ledovce nenarazil: Do hlubin konspirace s Janem Berwidem
Buquoyem. Patrně se jednalo o největší pojišťovací podvod všech dob.
Zaoceánský parník „Titanic“ nikdy na žádný ledovec nenarazil. Plavidlo   vyrobila společnost International Mercantil Marine (IMM). Firma   patřila americkému multimilionáři J.P. Morganovi. Stavbou Titanicu se IMM  beznadějně zadlužila. Jediným možným řešením bezvýchodné situace bylo  onu doposud největší loď všech dob maximálně pojistit a poslat jí co
nejdříve ke dnu…
Je tomu dnes přesně 100 let, kdy byl Titanic 31. 5. 1911 spuštěn v
Belfastu (Severní Irsko) na vodu. Na svou první oficiální plavbu
sevšak vydal až o rok později, 10. 4. 1912 z anglického Southhamptonu.
Co způsobilo tak dlouhé zdržení? Gigantického obra nechtěla totiž
žádná pojišťovna nechat pojistit. Nešlo ani tak o výši pojistky, jako
o to, že při bližším zkoumání se zjistilo, že Titanic takřka není
schopen plavby.
Údajně „nepotopitelná“ loď byla spíš obrovskou plovoucí rakví. K  budování plavidla byl použit nekvalitní materiál, nýtované pláty již  rezivěly, vnitřní prostory nebyly dodělány, parník měl chronický  nedostatek záchranných člunů, členem posádky chyběly dalekohledy a dokonce i lodní šroub byl „vypůjčen“ ze sesterské lodi „Olympic“. Není tedy divu, když se po ohledání o bjektu pojišťovací agenti od   potencionálního vraku raději úprkem vzdalovali. Na první pohled bylo  patrné, že společnost IMM nevládne finančními prostředky, aby mohla  učinit Titanic „nepotopitelným“. Plavidlo bylo doslova „slepeno“ dohromady z levně zakoupených materiálů a na hladině  se drželo, dalo by se říci, jenom silou vůle. O „nepotopitelnosti“  nemohlo být vůbec ani řeči. Sebemenší kolize na moři by znamenala  okamžité klesání ke dnu. IMM v čele s J. P. Morganem byli finančně v  koncích a nemohli daný žalostný stav nijak změnit. Přesto se presidentovi společnosti IMM, J. Bruce Ismayovi, podařilo s vedením britské pojišťovny Lloyd’s of London uzavřít pojistku na v přepočtu
necelých 30 000 000 eur (cca. 750 000 000 kč) na vrak, který byl pro
účely zaoceánských plaveb takřka bezcenný. Teď šlo pouze o to se
„plovoucí rakve“ co nejrychleji zbavit…Titanic vyrazil na svou první a
poslední plavbu 10. 4. 1 912 z anglického  přístavu Southhampton. I když se rozšířila scestná, klamná reklamní  zpráva o „nepotopitelnosti“ plavidla, výsledek byl celkem skromný:
Skoro  čtvrtina míst na lodi zůstala neobsazena. Bylo to dáno tím, že
jízdenka na Titanic byla nehorázně předražená. To, co se jinde platilo
za I. třídu spojení mezi Southhamptonem a New Yorkem, musel cestující
na Titanicu zaplatit již za podřadnou III. třídu. Plavba tím byla
ztrátová a nestačila krýt ani základní výdaje za provoz.
Všem ve vedení IMM bylo jasné: projekt Titanic je nerentabilní finanční
debakl. Jak se však dané přítěže zbavit?
Aby se dosáhlo u Lloyd’s of London vyplacení plné pojišťovací částky,
bylo nutné dodržet se určitých pravidel: Loď se musí potopit na širém
moři, volat o pomoc, ale nikdo nesmí přijet a zachránit ji, přičemž se
musí potopit tak hluboko, aby byla nevytažitelná a tím zamést za sebou
jakékoliv stopy. Nejlepší by byla kolize s ledovcem, ale kde ho v
polovině dubna uprostřed Atlantiku najít? Titanic si sice nechával
telegraficky zasílat „varovné zprávy“ o tom, kde by se ledovce
nacházet mohly, ale na žádný se mu nepodařilo narazit. Parník projel
bez zádrhelu všemi možnými nástrahami a začal nabírat přímý kurs New
York. V tento okamži k nechal kapitán Edward J. Smith, vrchní
důstojník Henry Wilde a president IMM, J. Bruce Ismay, loď zastavit.
Rozhlásili, že prý plavidlo narazilo na „ledovec“ a potá pí se.
Cestující si měli navléknout plavací vesty a nastoupit do záchranných
člunů . Většina z nich považovala opatření za pouhé cvičení a někteří
dokonce za nejapný vtip. Ubytovaní v II. a III. třídě se ani
nenamáhali vyjít na palubu. Příčina? Nikdo z cestujících žádný náraz
nepocítil a nikdo z nich žádný ledovec neviděl. Tak proč se vzrušovat?
Titanic se zastavil na nejhlubším místě své plavby (3820 metrů od
hladiny ke dnu). Vytáhnout vrak z této hloubky bylo tehdejší námořní
technikou nemožné. V této oblasti - kurs polohy plavidla: 41° 43‘ SŠ
49° 56‘ ZD - se žádné ledovce ani v nejkrutější zimě nenacházejí,
natožpak aby tam byly v polovině dubna, tzn. 14. 4. 1912.
Telegrafista Titanicu, Jack Phillips, sice volal o pomoc, a dbal o to,
aby byl signál zachycen, ale soustavně úmyslně udával chybnou polohu
lodi, takže skutečná záchrana nebyla vůbec možná ;, což vyhovovalo
pojistným podmínkám. Přesto, následek toho později byl, že vrak
Titanicu nemohl být celých 73 let nalezen, neboť na poloze, kterou
udával telegrafista, se žádný vrak neprezentoval. Také záchranná loď
„Carpathia“ našla ztroskotance úplně jinde, než na kursu, jenž
telegraficky udával Jack Phillips. Lidé nacházející se již asi půl
hodiny v záchranných člunech na klidné mořské hladině nevycházeli z
údivu. Gigantické plavidlo stálo na místě, všude zářila světla,
cestuj&iac ute;cí v podpalubí v plné zábavě a o nějakém potápění ani
památky. Pak nastaly dva mohutné výbuchy. Titanic se prolomil ve
středu a obě půlky lodi se nezávisle na sobě začaly potápět.
V úřední zprávě se tvrdilo, že výbuchy způsobily přehřáté kotle, když
přišly do styku s mořskou vodou vnikající zvenčí do strojovny. Byla to
ta nejstupidnější výmluva vedení Titanicu vůči vyšetřovací komisi v
New Yorku. Přesto uznali vyšetřovatelé d anou fabulaci jako objektivní
pravdu. Je to neuvěřitelné! Teplota (ne)vnikající mořské vody by se
byla pohybovala okolo nuly. Účinek by byl opačný: místo výbuchu by se
kotle prudce ochladily a přestaly by okamžitě fungovat. Elektrický
proud by se vypnul a n ebo by zkratoval. Titanic se naopak těšil
vynikající pohodě a zářil jak rozsvícený vánoční stromeček! Ve středu
lodi žádné kotelny nebyly. Byl to n ejslabší článek plavidla a v
těchto místech se nacházely poštovní zásilky. I pro nejneschopnějšího
amatéra to není problém v těchto místech, mezi tisíci poštovními
zásilkami, umístit balíčky s třaskavinou a v daný okamžik je odpálit.
To se také stalo. Parník se po výbuchu začal ve střední části plnit
vodou. Tlakem exploze byly vyraženy nýty bočních plátů ze vnitř ven.
To zcela jasně ukazují snímky všech ponorek, jenž vrak na mořském dně
fotografovaly. Voda se hrnula do útrob Titanicu podlahou (díra po
výbuchu), tak jako levou i pravou boční stěnou, kde byly tlakovou
vlnou vyraženy nýty a ochranné pláty se uvolnily. Asi po hodině se
parník v prostředku  zlomil. Obě půlky zůstaly trčet do vzduchu. Příď se potopila hned. Záď  zůstala stát v pravém úhlu k hladině a lodní šroub s nápisem „Olympic“ kolmo hleděl do nebe. Asi po čtvrt hodině začal klesat ke dnu
odděleně. Když obě části Dr. Robert Ballard se svojí ponorkou 01. 9.1985 na dně našel, byly od sebe vzdáleny 650 metrů. Kolem půlnoci 14. 5. 1912 se
sešli kapitán Smith, jeho zástupce Wilde, 1. Důstojník Murdoch,
konstruktér Titanicu Andrews, president IMM Ismay, a II. telegrafista
Bride. Před vyšetřovací komisí Harold Bride vypověděl, že při onom
setkání konstruktér Thomas Andrews vypočítal dobu trvání potopení
Titanicu. Prý se měl parník udržet nad hladinou maximálně 90 minut.
Jak to mohl onen inženýr vědět, když v době rozhovoru teorie o „kolizi
Titanicu s ledovcem“ ještě nebyla vůbec na světě? Zcela deduktivně
musel vypočítávat dobu životnosti plavidla na hladině, pro provedení
exploze údajných „kotlů“. K jeho cti lze dodat, že se nespletl. Když
se Titanic otřásl výbuchy, začala mořská voda vnikat do lodi spodem a
boky, v oblasti poštovního depa, kde nebyly žádné těsnící komory,
které by mohly živel zadržet…
Po rozhovoru se II. telegrafista již na své místo v telegrafní kabině
nikdy nevrátil. Objevil se až před výslechovou porotou v New Yorku,
kde se netajil tím, že v době, kdy loď najela na „ledovec“ se nacházel v
podpalubí, v poštovním depu. Přesto svojí výpověď několikrát změnil a
místy plácal páté přes deváté. Proč byla porota zafixována na teorii
„ledovce“ a nezatkla Brideho za podezření ze sabotáže s následkem
potopení plavidla, nad tím zůstává rozum stát. On byl prakticky
jediný, kdo mohl s úspěchem danou výbušninu mezi ostatní zásilky
zamíchat a posléze odpálit.
Teorie o údajné trhlině na pravém boku parníku o délce 90 metrů po
kolizi s ledovcem je pouze vybájenou legendou. Žádná z ponorek
spuštěných k vraku Titanicu nic takového neobjevila. Fotografie
údajných ledovců, se kterými loď měla kolidovat, jsou výmyslem. Až do
Ballardova objevení vraku v roce 1985 se totiž vůbec nevědělo, kde se
Titanic vlastně potopil, a proto nebylo možno ani určit místo onoho
neexistujícího ledovce. V oblasti, kde začal parník klesat ke dnu,
žádné ledovce nejsou. Zaoceánský gigant měl opravdu nedostatečny počet záchranných člunů. To ovšem ve skutečnosti nehrálo rozhodující roli. Problém byl v tom, že cestující do člunů nechtěli nastupovat, protože neviděli důvod. L oď stála na místě a nic se nedělo. První člun o kapacitě 65 osob byl spuštěn na hladinu s 28 cestujícími a druhý o kapacitě 40 lidi vezl pouze 12 osob. Málokterá ze záchranných pramic byla naplněna alespoň z 60 % svého skutečného předpokládaného počtu cestujících. Pro nedostatek zájmu skládací čluny nebyly vůbec spuštěny na vo du. Proč? Žádný ledovec nebyl nikde vidět
a loď se nepotápěla. Venku byla pouze nepříjemná zima. O to, zúčastnit
se nějakého „cvičení“, neměl tedy nikdo zájem. Změna nastala, až když
se zaoceánský parník začal po dvou explozích plnit vodou. Vypukl
nepopsatelný chaos… Ano, Titanic se stal obětí promyšleného spiknutí a
sabotáže, kterou s největší pravděpodobností provedl II. telegrafista
Harold Bride. Kam se však poděli ostatní protagonisté tohoto
brutálního aktu: kapitán Smith, jeho z&aa cute;stupce Wilde, I.
důstojník Murdoch, konstruktér Andrews a I. telegrafista Phillips?
Podle svědeckých tvrzení se nacházel telegrafista Phillips s Bridem v
člunu čís. 4. Zachránila je „Carpathia“. Kapitan Smith plul s několika
ostatními členy posádky na záchranném člunu, kde je znázorněn na
snímku, jak zachraňuje malou holčičku. Matka zachráněné dívky mu na
„Carpathii“ v přítomnosti II. důstojníka Lightollera za záchranu dcery vroucně
poděkovala. Murdoch se zachránil spolu s Lightollerem na převráceném
skládacím člunu. Konstruktér Andrews zmizel neznámo kam. Před výborem
New Yorkské vyšetřovací komise vypovídali z okruhu spiklenců pouze
Ismay a Bride. Podle úřední verze se všichni ostatní „utopili“. Není bez
zajímavosti, že na rozdíl od jiných cestujících, jejich „utopená těla“
nikdy nebyla nalezena…


 

 

VIDEO seriál Moskva očami Sergeja Chelemendika


 - Pravda o 2. svetovej vojne

Seriál Pravda o 2. svetovej vojne -

úryvky zo životopisu Adolfa Hitlera


 - Seriál klimatická katastrofa

Analytický seriál Klimatická katastrofa




 - Sen žobrákov o dome za 500 tisíc Eur

VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:

Nešťastné a okradnuté deti 


Analytický seriál Michaila Leonťjeva:

Veľká americká diera

 

http://tmp.aktualne.centrum.sk/soumar/img/1041/76/10417632-peter-stanek.jpg Cyklus televíznych dialógov s Petrom Staněkom



                      VIDEO seriál Poliny Chelemendikovej:
               Magický Nepál, Neuveriteľná India


 - VOĽBY 2010 - Ako to bolo naozaj?


VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:

VOĽBY 2010 - AKO TO BOLO NAOZAJ?


 - Rusko a budúcnosť Slovanov

VIDEO seriál Sergeja Chelemendika:
Rusko a budúcnosť Slovanov


 -  Serial Národná idea

 Seriál Sergeja Chelemendika:
 Národna idea

chelemendik.sk






  









Všetky články z tejto rubriky nájdete tu...

Do fóra môžu prispeivať iba členovia so zaplateným predplatným.


Сергей Хелемендик – книги, статьи, видео, дискуссии



Словакия – страна, люди, бизнес



Словацко-русский клуб предпринимателей ROSSIJA



Sergej Chelemendik - knihy, články, videá, diskusie



Hnutie Dobrá sila – projekty



Slovensko-ruský klub podnikateľov ROSSIJA



Деловые предложения



Obchodné ponuky
 



ZÁBAVA



KNIŽNICA - TEXTY, VIDEÁ



NOVINKY PORTÁLU



Diskusie




Blogy





| chelemendik.sk | chelemendik.tv | chelemendik.ru | ruské knihy, knihkupectvo, matriošky, filmy | handmade |